|
|
Motivy jaderného programu Íránu
Stanovská, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou jaderné proliferace, konkrétně motivy jaderného programu Íránu. Vzhledem k bezprecedentnímu ničivému potenciálu nukleárních zbraní se mezinárodní společenství již tři desetiletí snaží ovlivnit směřování íránské jaderné politiky, bohužel bez větších úspěchů. Cílem této práce je identifikace proliferačních motivů íránské republiky a nastínění určitých kroků vedoucích k jejich minimalizaci. Jako základní teoretický rámec byla zvolena konceptualizace Scotta Sagana, který kategorizuje motivy do tří skupin, a to bezpečnostní vnitropolitické a normativní. Jelikož však modely postrádají jasnou identifikaci proměnných, tento rámec byl doplněn konkrétními indikátory vyplývající z koncepce Stephena Meyera. Práce je pojata jako jednopřípadová instrumentální studie, jejíž závěrem je potvrzení oprávněnosti předpokladu, že samotná východiska realistického přístupu k proliferaci jaderných zbraní nevysvětlují celkovou strukturu motivací Islámské republiky Írán.
|
|
|
Analýza zahraniční politiky USA vůči jadernému zbrojení v jižní Asii
Freitag, Vojtěch ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Jaderné testy Indie a Pákistánu v roce 1998 vzbudily obavy celého mezinárodního společenství. Spojené státy v čele s Billem Clintonem, jež stály v přední linii boje proti jaderné proliferaci, testy odsoudily a uvalily na obě země ekonomické sankce. Indie a Pákistán se ocitly pod silným tlakem a podle mezinárodního antiproliferačního režimu jim bylo zamezeno obchodování s jaderným materiálem a technologiemi. Nicméně sankce byly brzy zrušeny, Spojené státy postupně zlepšily vztahy s Indií, a nakonec ukončily její jadernou izolaci. Indicko-americká jaderná dohoda z roku 2008 de facto legitimizovala indický program jaderných zbraní a začlenila ji do mezinárodní jaderné spolupráce. Naproti tomu Pákistán v jaderné izolaci zůstává a podobná dohoda se Spojenými státy se zdá být v nedohlednu. Tato práce vysvětluje rozdílnost přístupu Spojených států pomocí modifikované neorealistické teorie, jež předpokládá kromě vlivu mezinárodního systému také částečný vliv prezidenta USA na výslednou zahraniční politiku. Práce je koncipována jako komparativní případová studie. Na třech úrovních analýzy, systémové, státní a úrovni jednotlivce jsou prozkoumány a porovnány faktory, které stály za jadernou dohodou a celkovým indicko-americkým sblížením. Na systémové úrovni se jedná o slábnoucí unipolární systém. Nutnost...
|
|
|
Motivy jaderného programu Íránu
Stanovská, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou jaderné proliferace, konkrétně motivy jaderného programu Íránu. Vzhledem k bezprecedentnímu ničivému potenciálu nukleárních zbraní se mezinárodní společenství již tři desetiletí snaží ovlivnit směřování íránské jaderné politiky, bohužel bez větších úspěchů. Cílem této práce je identifikace proliferačních motivů íránské republiky a nastínění určitých kroků vedoucích k jejich minimalizaci. Jako základní teoretický rámec byla zvolena konceptualizace Scotta Sagana, který kategorizuje motivy do tří skupin, a to bezpečnostní vnitropolitické a normativní. Jelikož však modely postrádají jasnou identifikaci proměnných, tento rámec byl doplněn konkrétními indikátory vyplývající z koncepce Stephena Meyera. Práce je pojata jako jednopřípadová instrumentální studie, jejíž závěrem je potvrzení oprávněnosti předpokladu, že samotná východiska realistického přístupu k proliferaci jaderných zbraní nevysvětlují celkovou strukturu motivací Islámské republiky Írán.
|
|
|
Komparace postupu americké administrativy vůči Íránu v otázce proliferace jaderných zbraní za vlád prezidentů Bushe a Obamy
Čermák, Michal ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tématem diplomové práce je komparace amerických aktivit za vlád prezidentů Bushe a Obamy směrem k Íránu s ohledem na hrozbu proliferace jaderných zbraní. Sleduje diplomatické kroky Spojených států vůči Íránu a ostatním aktérům, kteří v této problematice hrají důležitou roli a rovněž některé jiné metody, kterými se nejsilnější světová velmoc snaží znemožnit Íránu vývoj jaderných zbraní. Zmíněné téma je zasazeno do širšího kontextu kontinuity a změny v americké bezpečnostní a zahraniční politice. Cílem diplomové práce je zhodnotit, v čem se americké kroky vůči Íránu za vlády prezidenta Obamy lišily od kroků jeho předchůdce, v čem na ní naopak navazovaly a jaká byla jejich efektivita.
|
host ::
RSS.